pondělí 9. ledna 2017

Nové začátky

Máme tady nový rok. Ano, všichni jsme si všimli. Máme tady nový rok a lidstvo bilancuje, co kdy jak nestihlo loni, co by mohlo začít dělat, zkoušet, v čem se zlepšovat. Jako by změna data v kalendáři mohla cokoli změnit. Ale tak nějak se to nabízí: vždyť po Vánocích a Silvestru jsme všichni zcela upřímně přežraní a přepití, vždyť pro co jiného mohly tyhle svátky vzniknout, než proto, abychom mohli dát průchod naší dekadenci. A jak nás tlačí žaludek, tlačí nás i svědomí. Proč tedy alespoň na pár týdnů z toho něco dobrého nevykřesat?
Vánoční bilancování je u mě posíleno ještě tím, že v mezičase zvládám oslavit i narozeniny, takže hodnotím nejen kalendář, ale vlastně celý život. Vím, že loni moje touhy ohledně zdravé stravy vzaly za své s každou oslavou, vždy mi to narušila nějaká společenská událost, rozhozená psychika nebo slabá vůle... respektive všechno dohromady. A tak si držím alespoň víceméně stejnou váhu jako na začátku. A tak jsem si pro tento rok pořídila pár motivátorů.



A tak tu vidíme super novou, ještě nepoužitou a nepověšenou nástěnku, na kterou si budu věšet a psát nákupní seznamy případný jídelníček, úkoly na týden (škola, práce a tak). „Fitness náramek“, který mi měří kroky. Není to nic extra, objednala jsem si to z Číny, někdy to úplně nefunguje, ale aspoň mě to motivuje víc chodit a nahnat si svůj denní limit kroků, i když exaktní hodnoty nelze očekávat. Jako srovnávačka však super. I tep to víceméně umí měřit.
Fitness diář Fitshakeru je bomba, ale o něm  psaly už jiné bloggerky. Ale co nejvíc oceňuji já, tak recepty a hlavně tu duševní wellbeingovou složku. Afirmace na mě sice vždycky působily trošku směšně, ale kolonka na to, aby si člověk každý den připomněl to nejdůležitější... super.
Poslední je ta podivná sklenička od kafe, kterou jsem si upravila, abych měla víc prostoru pro všechno to hezké, co mě potká. Každý den jeden papírek. Až mě další Silvestr chytne depka, otevřu to a budu mít 365 poznámek o tom, že ten rok nestál za prd.

A tedy co tenhle rok? Na zdravou stravu přecházím postupně, první týden byl obětován likvidaci všeho nezdravého, hlavně cukroví. Pudinky si tu nechávám, může se hodit do budoucna.
Cvičit jsem zatím taky ještě nezačala, jelikož jsem se navrátila z výletu s rýmičkou, samý opar. Prosinec už jsem taky promarodila, proto si dávám čas na zesílení. Ale aspoň jsem toho hodně nachodila. Přiznám se, že po tak dlouhé době se trochu bojím začít cvičit. Bude to bolet. Jak čert.
Ohledně stravy několik rozhodnutí:
1. Do zdravé stravy patří i sádlo. Nepřepaluje se, není kaloričtější než oleje. Vše je jenom o množství, nesmí se to přehnat.
2. Důležitá je sezónnost. Teď v lednu nebudu hrotit rajčata a okurky a dám raději přednost řepě a mrkvi. Ne že si okurku nedám, ale v menším mnoství.
3. Omezení masa je humánnější a hlavně ekonomické rozhodnutí.
4. Budu si častěji vařit do školy i do práce. Freshbox sice vaří relativně zdravě, ale sama si uvařím za polovic.
5. Zákazy a příkazy jsou cestou do pekla: proto si nic neodepírám a místo toho se zaměřím na zdravější varianty.
6. Proteinové přípravky jsou doplněk, ne středobod světa. Běžný člověk je nepotřebuje, ale občas stojí zato si s nimi zaexperimentovat.
7. Quinoa, chia a podobné nesmysly jsou módní záležitost. Sice si s nimi něco zkusím, ale jídelníček budu preferenčně stavět na běžněji dostupných potravinách.
8. Poctivost: když už maso, tak radši jednou za čas kvalitní, než pořád nekvalitní.
9. Experimentování: vlastní chleby, marmošky, jogurty, zavařeniny, müsli... proč ne.
10. Objevíme námi zapomenuté potraviny: pohanka, kroupy a jáhly byly kdysi zcela běžná věc. A luštěniny taky.

A trošku toho duševního:
1. Plánování vede k úspěchu, ale musí se dělat chytře.
2. Více času pro sebe, relaxaci a umění.
3. Každý dobře stanovený cíl má podcíle. 
4. Pořádek okolo sebe, pořádek v sobě. Jako bordelář s tím mám celkem problém, ale nový rok jsme zahájili uklízením, tak snad to udržíme.
5. Více vnímat hudbu. Alespoň 30 minut před spaním vypnout počítač, televizi, mobil a třeba si číst, poslouchat audioknihy, malovat atd.
6. Blog, který je psaný pro veřejnost, je lepší očista, než soukromý deníček. V soukromém deníčku se spíše utvrdím i v tom špatném, co si myslím.

Žádné komentáře:

Okomentovat